To by mě taky zajímalo. Ale ono je to jedno. Jsem zvědavá na všechno, co mě potká.

Mám ráda život ve všech jeho polohách. Přirozenost přírody, barevnou i černobílou zahradu. Letící ptáky i březová semínka na sněhu. Odolnost těch, co vyrostou.

Volnost v hřívách pádících koní. Uklizenou koupelnu a Tao. Prašan na prázdných sjezdovkách. Lehkost a jemnost v pohlazení pírkem.

Líbí se mi blízké i vzdálené výhledy. Tajuplnost a objevování nového. Jinotaje, když nevím, co dál. Ohleduplná upřímnost.

Ráda nechávám plavat věci a situace, se kterými neumím hnout.

Třeba předsudky, slepý obdiv k autoritám, sebestřednost, samolibost, neschopnost zasmát se sobě, povyšování, oblevu, když slimáci ožerou poupátka mých kytek...

Nesnášela jsem své úzkosti a paniky. Ale i díky nim jsem se vrátila ke kreslení a tvoření, které mě provází odjakživa, jen jsem si na ně nějakou dobu neudělala čas. Stejně jako na některé své emoce. Taky jsou se mnou odjakživa, tak je neodmítám. Nezbavuji se jich.

Chtějí přijetí a svůj prostor pro změnu. Nejsou zlé, jen potřebují trochu pozornosti. Vyvenčit, pomazlit, vybarvit stíny... Když dostanou, co potřebují, jsou z nich má malá přítulná zvířátka, která mám ráda.

Zajímají mě lidi a jejich různé pocity. Vlající oblečení, které zviditelňuje proudění vzduchu. Zajímá mě živelnost začátků i klid, když je něco hotové.

Baví mě psí úsměvy. Ráda poslouchám kočičí předení i divokost pradávné hudby s bubny starobylých rytmů.

Kreslím, protože je to pro mě snadný způsob, jak vypadnout z každodenní všední rutiny. Osvěžení.

Dostanu se do obrázku, stávám se barvou, měňavou a svobodnou, spontánní a lehkou linií, nekončím. Jen jsem a jsem a jsem...

Ty taky jsi. Je to jednoduché, rychlé. Nepotřebuješ ateliér, plátno, štětce, barvy ani terpentýn. Stačí pár barevných tužek, papír s obrázkem, zdravé ruce (díky za ně), veselé srdce, čistá hlava. I takové "obyčejné věci" pomáhají zvládat život a jeho serpentiny s nadhledem a laskavým pochopením.

V omalovánkách je spontánnost, živelnost, radost z maličkostí, možnost vytvořit dárek pro někoho blízkého. Dáváš jim barvu a dostáváš energii, příležitost vystoupit z kruhu myšlenek, když jsi zacyklená ve stresu. Zastavíš ho, dřív než z Tebe bude hromádka nešťastného popela těsně před vyhořením.

Hodinu otravného čekání, nebo nudného cestování proměníš v barevný obrázek. Vypneš hlavu, přerušíš stereotyp, získáš chvíli sama pro sebe. Usínáš u meditací stejně jako já? Vyzkoušej omalovánky. Já u nich zažívám meditativní stavy, kdy přestávám vnímat okolí a jen si tak čmáry máry hraju. Myšlenky a pocity uvolněně proudí, vlní se a obnovují...

"Jéje, co to tu běhá za malé lidi? A proč to tady vypadá jako v jeskyni prvobytně pospolné tlupy?" (Jestli máš děti, víš, o čem mluvím. Něco o pořádku je tady >>)

"No teda, kdo je ta sympatická paní, která je se mnou v práci? Ahá, už si vzpomínám. Včera jsme se pohádaly, protože má dojem, že dělá víc než já a stejně šéf nadržuje mně a ještě mám vyšší výplatu.. asi už si odpočinula, nebo taky ne...její chlap bývá jak revizor... a tchyně, no, celý po mamince... mám pro ni obrázek - jako omluvenku na usmířenou >>."

Co je to za obrázky?  Uvidíš v Obrázkovišti>>>